Dne 27.05.2010 nám Dětské centrum v NJ umožnilo setkání s paní Makovcovou, autorkou knihy „Maminko nezpívej“, ve které píše své postřehy ze života své rodiny, především o svých synech s diagnózou PAS.

Tohoto setkání se účastnilo i pár maminek z našeho sdružení. Poprosila jsem je, zda by Vám nesdělili v krátkosti své dojmy.

J.Š.
Na besedu s paní Makovcovou jsem se těšila. Přišla s malinkým zpožděním, protože s manželem a oběma syny trošku bloudili. Myslím si, že paní Makovcová byla zpočátku lehce rozpačitá. Organizátoři nám s dětmi upekli vynikající buchtu a uvařili k ní kávu a čaj.
Po počáteční nervozitě jsme začali živě diskutovat nejen o útlé knize, která se velmi dobře četla, ale také o našich zkušenostech s autistickými dětmi. Hodnotili jsme přístup lékařů, škol i obyčejných lidí, kteří mnohdy nechápou, že to nejsou „rozežrané“ děti a že to z nich skutečně vymlátit nejde. Na rozdíl od nás se s takovým přístupem paní Makovcová zatím nesetkala. Kluci jsou ještě dost malí a kdo ví, co ji ještě čeká. Naopak se údajně setkala i s negativním ohlasem na svou knihu, kdy byla peskována za své názory nebo přístup k dětem. Tohle jsme zase nechápali my.
Po besedě paní Makovcová ochotně podepsala několik svých knih a pak už se zase plně věnovala své rodině se kterou pokračovala do Komorní Lhotky na Handl terapii za paní Janou Baptie.

A. B.
Bylo to pěkné, cítila jsem souznění duší, všichni jsme věděli o čem p. Makovcová povídá, protože to zažíváme se svými dětmi.

A jak to cítila p. Makovcová?  Její dojmy si můžete přečíst na jejím webu http://www.postizenedeti.cz/content/jana-makovcova-beseda-v-novem-jicine-2752010