Návrh změn zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů vznikl zcela nepochybně za jediným účelem a to výrazné snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu. Navrhované úpravy jsou stručně přiblíženy v následujících bodech:

1)      Při posuzování stupně závislosti je původní počet 36 bodů nejrůznějších denních činností zredukován na 10 bodů a to tak, že některé skupiny bodů byly sloučeny vždy do jediného – mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Posledně uvedený bod se u klientů mladších 18-ti let neposuzuje.

2)      Způsob posuzování každého bodu se zpřísňuje zejména u mladších a také starších ročníků. Nově se musí brát v úvahu, jak si s daným úkonem poradí zcela zdravý jedinec ve stejné věkové kategorii. Teprve na základě porovnání schopností zdravého a postiženého jedince provést daný úkon bude vyhodnoceno, jestli posuzovaná osoba není schopna tento úkon provést z důvodu zdravotního postižení.

3)      Minimální věková hranice pro přiznání příspěvku na péči se zvyšuje z 1 na 3 roky věku dítěte.

4)      Příspěvek bude měsíčně vyplácen nikoliv oprávněné osobě příp. jejímu zákonnému zástupci, ale poskytovateli péče na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb a dále na základě písemného potvrzení o čerpání služeb. Částka příspěvku na péči bude tedy vyplacená v plné výši odpovídající přiznanému stupni postižení pouze v případě, pokud bude doloženo její plné dočerpání příp. přečerpání v rámci odebraných sociálních služeb za kalendářní měsíc.

5)      Původní dělení na dvě věkové kategorie se rozšíří na tři (3-7, 7-18 a 18 a výše). Uvedené věkové kategorie mají v konkrétním stupni postižení odlišnou částku příspěvku. Obecně čím nižší věk, tím je částka o něco vyšší.

6)      Autor novely v důvodové zprávě mnohokrát zdůrazňuje účelovost využití příspěvku jako doplňkovou úhradu základních činností péče poskytované druhou osobou a pokrytí zbývající části nákladů z jiných příjmů klienta.

7)      Za účelem snadnější kontroly rozsahu a kvality péče se zavádí institut asistenta osobní péče, který nahradí institut osoby blízké.

8)      Pro osoby neformálně pečující o osobu postiženou ne starší 18 let bude nadále zachován soubor ochranných opatření jako např. sociální a zdravotní pojištění. V případě překročení této věkové hranice se však navrhuje uvedený soubor omezit a tak „motivovat“ pečující osoby k zapojení se na trhu práce.

9)      Pro účely posouzení, zda postižená osoba má či nemá nárok na příspěvek na mobilitu, budou brány výsledky schopnosti mobility a orientace.

MPSV uvádí v důvodové zprávě, že členové Vědecké lékařské rady MPSV odsouhlasili principy hodnocení základních životních potřeb dle systému ADL. Cituji: „Z hlediska osob s duševními poruchami byla zdůrazněna potřeba hodnocení potřeb nikoliv pouze prostřednictvím nezvládání, ale nezvládání standardním způsobem.“

Navrhované změny výrazně zpřísňují pravidla pro přiznání příspěvku a jeho následné vyplácení, leckdy až výrazně nešetrným způsobem. Také vyžadují vysokou transparentnost využití příspěvku k jasně definovaným účelům. Zvláštní pozornost si zasluhuje požadavek na omezení souborů ochranných opatření pro osoby pečující o dospělé postižené. Pokud postižená osoba vyžaduje celodenní péči a bydlí v odlehlé oblasti s nulovou dostupností sociálních služeb, je plně odkázána na pomoc osob blízkých. A zde vzniká zásadní rozpor mezi požadavkem na začlenění pečující osoby do pracovního trhu a požadavkem na zabezpečení celodenní péče. Vývoj tohoto návrhu novely v legislativním procesu budeme nadále pozorně sledovat.