Na novojičínské radnici se diskutovalo o sociální reformě

TISKOVÁ ZPRÁVA

Na radnici v Novém Jičíně se v úterý 30. srpna konalo, za účasti náměstka generálního ředitele Úřadu práce České republiky Martina Žárského, jednání k připravované sociální reformě. Pracovního setkání se zúčastnili úředníci z radnic i ředitelé úřadů z Novojičínska. Nechyběli ani zástupci krajských institucí. Principem reformy, která má začít platit od příštího roku, je sjednocení všech vyplácených sociálních dávek nepojistného systému, které jsou občanům vypláceny, a tedy zjednodušení toku státních peněz.

V současné době se některé příspěvky vyplácejí na sociálních odborech městských úřadů a pro některé si občané chodí na úřady práce. Od 1.1.2012 budou všechny sociální dávky nepojistných systémů rozdělovat, vyplácet a kontrolovat jen úřady práce. „Také bude zjednodušen tok peněz. Postupně se dosáhne toho, že se nebude zvlášť posílat státní sociální podpora, dávky hmotné nouze, dávky zdravotně postiženým, příspěvek na péči a zvlášť důchodové zabezpečení. Všechny dávky se budou vyplácet společně z jednoho centrálního místa, čímž by mělo dojít k úspoře finančních prostředků za poplatky za odeslané platby,“ uvedl náměstek generálního ředitele Úřadu práce ČR Martin Žárský.

V současné době se řeší převody spisů, technického vybavení i pracovníků ze sociálních odborů na úřady práce. „Konkrétní čísla by měla být známá do konce září. Určitě ale nebude převedeno celých sto procent personálních kapacit,“ dodal Žárský. Podle něj zaniknutí výplatního místa na sociálních odborech městských a obecních úřadů nebude pro občany znamenat žádnou výraznou komplikaci.

„Počet výplatních míst, která byla na radnicích, bude zpravidla srovnatelný s počty poboček úřadu práce. Výhodou pro občany bude, že tyto dávky si vyřídí na jednom místě a pro několik typů dávek se nebudou muset vyplňovat několikrát základní společné údaje. Nedořešena však zatím zůstávají města, která dosud vyplácela dávky hmotné nouze, není však v nich kontaktní pracoviště úřadu práce. V okrese Nový Jičín jsou to Příbor, Studénka a Fulnek,“ řekl vedoucí novojičínského odboru sociálních věcí Antonín Urban. Další novinkou sociální reformy bude tzv. karta sociálních systémů, kterou obdrží každý klient úřadu práce.

Každý klient bude mít svůj individuální účet, na který mu budou dávky chodit. Kromě identifikační funkce bude karta sociálních systémů moci sloužit i jako platební karta. „Jsem rád, že se všichni odborníci, kterých se sociální reforma týká, sešli právě u nás. Její uskutečnění však nebude jednoduché. V Novém Jičíně například sociální odbor přijde o polovinu zaměstnanců. Pan náměstek fundovaně diskutoval se zástupci státní správy i samosprávy,“ zhodnotil jednání u kulatého stolu místostarosta Nového Jičína Jaroslav Dvořák.

31.8.2011

Marie Machková
tisková mluvčí MěÚ Nový Jičín

Prezentace kompenzačních pomůcek

JAK SE ŽIJE LIDEM S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM A JACÍ JSOU JEJICH KAŽDODENNÍ POMOCNÍCI?
Oblíknout, umýt se, najíst se. Pak nazout a zavázat boty, popadnout tašku, seběhnout schody, vběhnout do autobusu nebo naskočit do auta. Takhle nějak může vypadat běžné ráno každého z nás a mnoho z nás to bere jako samozřejmost. Co když to ale nejde. Přestavte si, že najednou nemůžete jen tak vyskočit z postele, sami se oblíknout, najíst, umýt, seběhnout schody a skočit do nejbližšího dopravního prostředku! Představte si, že Vám musí pomoci někdo další nebo dokonce i nějaký „technický pomocník.“

Speciálně pedagogické centrum, které poskytuje péči a široký okruh služeb dětem, žákům a studentům s tělesným postižením, jejich rodičům a školám – mezi něž kromě diagnostiky, podkladů pro vzdělávání či sociálně právního poradenství patří také poradenství týkající se právě kompenzačních pomůcek – tedy těch „pomocníků“, kteří lidem s postižením pomáhají – si Vás dovoluje pozvat na prezentaci kompenzačních pomůcek.

Speciálně pedagogické centrum je provozováno Střední, Základní a Mateřskou školou Pionýrů 2352, příspěvková organizace, Frýdek-Místek, jejíž historie vzdělávání dětí se specifickými vzdělávacími potřebami se datuje již do 70. let 20. století; škola je také nositelem řady ocenění a může se pochlubit úspěchy v soutěžích na mezinárodní úrovni.

Výstava si klade za cíl zprostředkovat návštěvníkovi maximum dostupných informací z oblasti kompenzačních pomůcek, didaktických pomůcek, a také technologií usnadňujících a napomáhajících začlenění osob s tělesným postižením a zdravotním znevýhodněním do běžného života a společnosti.
Nesporným přínosem prezentace je možnost nejen nabytí informací, ale zejména možnost předvedení či vyzkoušení vystavovaných pomůcek a konzultace s jejich výrobci, kteří mohou poskytnout doporučení přímo pro Vás.
Za tímto účelem byly osloveny renomované firmy s dlouholetou působností na českém trhu.
Vzhledem k počtu vystavovatelů považujeme připravovanou výstavu za významnou akci svého druhu.
Výstava svým zaměřením není určena pouze osobám s tělesným postižením, užitečné informace zde mohou načerpat i školy, ale i širší veřejnost.

Celá tato akce je realizována za subvence projektu Centra integrované podpory v MSK a podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami
č.:CZ.1.07/1.2.00/14.0029

Bližší údaje jsou uvedeny v informačním letáku.
Srdečně Vás zveme a těšíme se na Vaši účast.

Návrh změn zákona 108/2006 o sociálních službách

Návrh změn zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů vznikl zcela nepochybně za jediným účelem a to výrazné snížení mandatorních výdajů státního rozpočtu. Navrhované úpravy jsou stručně přiblíženy v následujících bodech:

1)      Při posuzování stupně závislosti je původní počet 36 bodů nejrůznějších denních činností zredukován na 10 bodů a to tak, že některé skupiny bodů byly sloučeny vždy do jediného – mobilita, orientace, komunikace, stravování, oblékání a obouvání, tělesná hygiena, výkon fyziologické potřeby, péče o zdraví, osobní aktivity a péče o domácnost. Posledně uvedený bod se u klientů mladších 18-ti let neposuzuje.

2)      Způsob posuzování každého bodu se zpřísňuje zejména u mladších a také starších ročníků. Nově se musí brát v úvahu, jak si s daným úkonem poradí zcela zdravý jedinec ve stejné věkové kategorii. Teprve na základě porovnání schopností zdravého a postiženého jedince provést daný úkon bude vyhodnoceno, jestli posuzovaná osoba není schopna tento úkon provést z důvodu zdravotního postižení.

3)      Minimální věková hranice pro přiznání příspěvku na péči se zvyšuje z 1 na 3 roky věku dítěte.

4)      Příspěvek bude měsíčně vyplácen nikoliv oprávněné osobě příp. jejímu zákonnému zástupci, ale poskytovateli péče na základě uzavřené smlouvy o poskytování služeb a dále na základě písemného potvrzení o čerpání služeb. Částka příspěvku na péči bude tedy vyplacená v plné výši odpovídající přiznanému stupni postižení pouze v případě, pokud bude doloženo její plné dočerpání příp. přečerpání v rámci odebraných sociálních služeb za kalendářní měsíc.

5)      Původní dělení na dvě věkové kategorie se rozšíří na tři (3-7, 7-18 a 18 a výše). Uvedené věkové kategorie mají v konkrétním stupni postižení odlišnou částku příspěvku. Obecně čím nižší věk, tím je částka o něco vyšší.

6)      Autor novely v důvodové zprávě mnohokrát zdůrazňuje účelovost využití příspěvku jako doplňkovou úhradu základních činností péče poskytované druhou osobou a pokrytí zbývající části nákladů z jiných příjmů klienta.

7)      Za účelem snadnější kontroly rozsahu a kvality péče se zavádí institut asistenta osobní péče, který nahradí institut osoby blízké.

8)      Pro osoby neformálně pečující o osobu postiženou ne starší 18 let bude nadále zachován soubor ochranných opatření jako např. sociální a zdravotní pojištění. V případě překročení této věkové hranice se však navrhuje uvedený soubor omezit a tak „motivovat“ pečující osoby k zapojení se na trhu práce.

9)      Pro účely posouzení, zda postižená osoba má či nemá nárok na příspěvek na mobilitu, budou brány výsledky schopnosti mobility a orientace.

MPSV uvádí v důvodové zprávě, že členové Vědecké lékařské rady MPSV odsouhlasili principy hodnocení základních životních potřeb dle systému ADL. Cituji: „Z hlediska osob s duševními poruchami byla zdůrazněna potřeba hodnocení potřeb nikoliv pouze prostřednictvím nezvládání, ale nezvládání standardním způsobem.“

Navrhované změny výrazně zpřísňují pravidla pro přiznání příspěvku a jeho následné vyplácení, leckdy až výrazně nešetrným způsobem. Také vyžadují vysokou transparentnost využití příspěvku k jasně definovaným účelům. Zvláštní pozornost si zasluhuje požadavek na omezení souborů ochranných opatření pro osoby pečující o dospělé postižené. Pokud postižená osoba vyžaduje celodenní péči a bydlí v odlehlé oblasti s nulovou dostupností sociálních služeb, je plně odkázána na pomoc osob blízkých. A zde vzniká zásadní rozpor mezi požadavkem na začlenění pečující osoby do pracovního trhu a požadavkem na zabezpečení celodenní péče. Vývoj tohoto návrhu novely v legislativním procesu budeme nadále pozorně sledovat.

Příspěvek na péči

20.1.2011 odvysílala Prima v pořadu Minuty regionu zprávu o tom, jak dvě maminky dětí postižených autismem musí vrátit veškeré zpětně vyplacené příspěvky na péči o tyto děti. I při nestranném a nezaujatém posuzování tohoto případu lze jen velmi těžko chápat vyjádření paní vedoucí Oddělení sociální podpory ÚP Karlovy Vary, že úřad neudělal žádnou chybu při posuzování žádostí zmíněných maminek. Podle vyjádření maminky lze usoudit, že jednotlivé úřady postupují při doplňování požadovaných dokumentací nejednotně (v jiném kraji si například tuto dokumentaci vyžaduje přímo revizní lékař od lékařů – specialistů).

Podporované zaměstnávání – šance najít zaměstnání pro zdravotně postižené

Podporované zaměstnání je služba podporující člověka se zdravotním postižením v hledání a udržení práce podle individuálních potřeb. Služba je časově omezená a probíhá za účasti asistenta. Je určená pro dospělé klienty, kteří ukončili vzdělávání či odešli např. z chráněné dílny na trh práce.V Novém Jičíně proběhla v prostorách Sociálně terapeutických dílen Slezské diakonie přednáška na toto téma. Více zde.

Starší rodiče s postiženým dítětem – řešení.

STÁLE SPOLU
Rezidenční péče, červen 2010
Jak řeší problém stárnoucích rodičů a jejich dětí se zdravotním postižením
v Domově Laguna v Psárech
Narození dítěte se zdravotním postižením, jeho výchova a péče o něj, přináší pro
rodinu zcela nové povinnosti a starosti. Jejich množství je samozřejmě odvislé od
hloubky postižení, vždy ale znamená něco navíc, jedná-li se o rodinu, která je
zodpovědná a bere tento celoživotní úkol vážně. Mnohdy je narození zdravotně
postiženého dítěte důvodem k rozchodu rodičů a břímě všech povinností zůstává na
matce, v lepším případě jí z této složité situace pomáhá nejbližší rodina.
Tíhu náročných situací unesou jednotliví rodiče různě dlouho a je správné, že
vzniklo a stále vzniká mnoho občanských sdružení, nadací a soukromých institucí,
jež se snaží rodičům odborně pomáhat a radit, jak problémy řešit. Platí samozřejmě,
výchova dítěte s jakýmkoliv handicapem je nejkvalitnější v rodině. Je také nejlevnější
a splňuje všechny aspekty citové výchovy, ovlivňující po celý život výkony dítěte při
veškerých aktivitách a činnostech.
Smekám před rodiči, kteří se starali o své postižené dítě po celý život, až do
stáří. S postupujícím věkem však tito rodiče stále více přemýšlejí o tom, co s jejich
dětmi bude, když vážně onemocní nebo odejdou ze života a tyto úvahy se pro ně
stávají doslova „noční můrou“. Palčivé problémy spojené se stárnutím, jsme si
obzvlášť živě uvědomovali zejména na akcích Společnosti pro podporu lidí
s mentálním postižením v Praze, kde se starší rodiče snažili získat co nejvíce
informací o umístění svého dítěte do našeho pobytového zařízení a o vše, co s tím
souvisí, nebo si rovnou domlouvali návštěvu. Snažili se řešit situaci, o níž věděli, že
přijde.
Naše myšlenka pomoci těmto rodičům časově zapadla do období příprav
projektu na přestavbu a dostavbu areálu II. Našeho Domova Laguna v Psárech.
Podařilo se nám do projektu včlenit další podlaží a připravit je pro nový typ služby:
společné bydlení rodičů seniorů a jejich dítěte s postiženích v 10 malých bytech
garsoniérového typu. Koncem roku 2004, kdy jsme otevírali areál II. Domova Laguna,
jsme se už pouze domluvili se svým zřizovatelem, jak novou službu zařadit. Nabízíme
ji od roku 2005.
Domov Laguna poskytuje v současné době podle zákona o sociálních službách
čtyři služby – denní stacionář, týdenní stacionář, domov pro osoby se zdravotním
postižením a domov pro seniory. Samozřejmě, že náš domov neposkytuje služby všem
seniorům, ale pouze těm, kteří se starali celý život o své dítě s postižením a nyní
v důsledku pokročilého stáří, nebo nemoci, nemohou pečovat o sebe ani o svého
potomka. Tuto podmínku jsme uvedli i v definici cílové skupiny.
Jaký je o tuto službu zájem? Veliký, zájemci se hlásí z celé republiky. Mohli
bychom vybudovat dalších deset bytů a byly by okamžitě obsazené. Co nabízíme?
Totéž co pro klienty se zdravotním postižením: Mohou se účastnit aktivit v dílnách,
aktivit pohybových včetně pobytu v bazénu, celoživotního vzdělávání, kulturních akcí,
výletů, zájezdů, rekreačních pobytů – volba je pouze na nich. Rodiče si mohou dopřát
i dovolenou podle svých představ.
Co služba přináší a proč ji poskytujeme? Jsme přesvědčeni o tom, že zmírňuje a
snad i potlačuje tíživé myšlenky, jaká budoucnost čeká mé dítě, odejdu-li z tohoto
světa. „Přesazení“ starého člověka i člověka s mentálním postižením do nového
prostředí se neobejde bez prožívání velkého traumatu. K rozdělení obou však zcela
zákonitě dochází. Rodiče odcházejí do domova pro seniory, dítě mezi osoby
s mentálním postižením. A to přesto, že je mezi nimi opravdu velké a pevné pouto.
Vždyť prožili celý život v závislosti jeden na druhém.
Máte-li tedy možnost kdekoliv vytvořit podmínky pro poskytování této služby,
zkuste to! Mnoha starším lidem a jejich dětem s mentálním postiženým tím
nepochybně ulehčíte problémy v nejsložitějším životním období a nabídnete jim
službu, o kterou bude zájem stále větší.
Mgr. Jakub Adámek, ředitel Domova Laguna Psáry
zpravodaj ARPZPD ČR, o.s. –.září 2010